Antonín Drozda – profesionální firma deratizace Plzeň

Desinfekce

desinfekce desinfekce desinfekce desinfekce

VIRY, MIKROBY, BAKTERIE

Mikroorganismy jsou nevyhubitelnou součástí prostředí člověka – jeho reakce na ně je podmíněna způsobem života člověka a naopak účinky mikrobů na něj.
Mikroby jsou všudy přítomné – některé (a jich je většina) nám pomáhají a jsou pro náš život nezbytné a jiné mohou vyvolat infekční onemocnění. A právě proti nim jsou namířena desinfekční a sterilizační opatření.

CO JE DESINFEKCE

  • soubor opatření, vedoucí ke zničení mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají za cíl přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavému jedinci
  • desinfekci lze definovat jako ničení, či zneškodňování mikroorganismů na neživých předmětech, ve vnějším prostředí (voda, vzduch), na neporušené pokožce (kůže na lidském těle, ruce)
  • cílem desinfekce je, aby na předmětech nebo v prostředí nebyly patogenní mikroby, které by mohly způsobit onemocnění vnímavého jedince. U onemocnění, u něhož jsou přenašečem členovci nebo hlodavci, je nutné provádět také desinfekční a deratizační zásahy
  • desinfekci dělíme (podle epidemiologie ke konkrétní situaci) na ochrannou a ohniskovou
    a) ochranná desinfekce se provádí bez vztahu ke konkrétnímu ohnisku nákazy, tedy i v době, kdy se infekční onemocnění nevyskytuje – např. v léčebných ústavech, společných ubytovnách, hromadné dopravě, dětských zařízeních, kasárnách atd. V potravinářských a zemědělských provozovnách a výrobnách, farmaceutickém průmyslu, obchodu, veterinární oblasti apod. mohou být desinfekční a sterilizační opatření součástí výrobního postupu. Ochranná desinfekce je tedy namířená proti možným cestám šíření nákazy a provádí se stále jako součást komplexních hygienických opatření
    b) ohnisková desinfekce je zaměřená na neškodování choroboplodných zárodků v ohnisku nákazy s cílem přerušit další šíření infekce. Podle časového sledu se ohnisková desinfekce provádí jako
  • průběžná ohnisková desinfekce (má za cíl zneškodňovat choroboplodné zárodky vylučované infekčně nemocným člověkem, zvířetem nebo bacilonosičem do okolí – provádí se v okolí infekčně nemocného)
  • konečná ohnisková desinfekce (je jednorázovou akcí, kterou má být prostředí, v němž se nemocný nebo bacilonosič pohyboval, zbaveno patogenních zárodků – provádí se poté, co byl nemocný pacient odvezen do nemocnice, byl již vyléčen nebo zemřel)

ZPŮSOBY DESINFEKCE

  1. povrchová desinfekce – postřik, ponoření, otření
  2. prostorová desinfekce – aerosoly, páry

MODERNÍ PŘÍPRAVKY

desinfekční přípravky se třídí podle chemické struktury

  1. ALKALIE (louh sodný, louh draselný, uhličitan sodný …)
  2. KYSELINY (anorganické a organické kyseliny a perkyseliny)
  3. OXIDANTIA (ozon, peroxid vodíku, manganistan draselný …)
  4. HALOGENY (chlor, brom, fluor, jod)
  5. SLOUČENINY KOVŮ (měď, cín, stříbro, hliník, rtuť, olovo …)
  6. ALKOHOLY A ÉTERY (etylalkohol, propylalkohol, etylenglykol …)
  7. ALDEHYDY (formaldehyd, glutaraldehyd)
  8. CYKLICKÉ SLOUČENINY (fenol, lyzol, kresosan, orthosan, …)
  9. TENZIDY – POVRCHOVĚ AKTIVNÍ LÁTKY (ajatin, septonex, …)
  10. KOMBINOVANÉ SLOUČENINY (persteril, jar, pur, …)

CHEMICKÉ METODY DESINFEKCE

podle spektra desinfekční účinnosti zahrnují desinficiencia působení

  • baktericidní (usmrcení bakterií)
  • bakteriostatické (zastavení rozmnožování bakterií)
  • tuberkulocidní (usmrcení M. tuberkuloss)
  • mykobaktericidní (usmrcení mykobakterií)
  • fungicidní (usmrcení mikroskopických hub)
  • fungistatické (zastavení růstu mikroskopických hub)
  • sporicidní (usmrcení spór mikrobů)
  • sporostatické (zastavení růstu spór mikrobů)
  • virucidní (inaktivace virů)

důležitý fakt

  • desinfekce je vždy jednorázová, tzn. že po zásahu je desinfikovaný povrch či prostor znovu vystaven novým mikrobům – třeba i patogenním
  • desinfekcí nelze ošetřit dlouhodobě povrchy ploch či předmětů – účinnost desinfekce je pouze v okamžiku jejího vlastního zásahu
  • před použitím vlastní desinfekce je nutná mechanická očista povrchů, či předmětů, jenž se mají desinfikovat

KDE SE DESINFEKCE PROVÁDÍ

  • DESINFEKCE potravinářských a zemědělských provozů
    – preventivní i represivní zásahy v provozech – moderní a rychlé metody, vysoká účinnost a kvalita
    – zajištění celoročního servisu
    – zpracování dokumentace
    – zamezení vzniku a šíření infekčních onemocněních a přenosu kontaminovaných výrobků ke spotřebiteli
  • DESINFEKCE podniků, firem a provozoven
    – s ohledem za zajištění zdraví zaměstnanců před nemocemi přenášených patogenními mikroby v prostředí určitých náročných provozů
  • DESINFEKCE soukromých objektů, bytových družstev
    – zajištění ochranné a ohniskové desinfekce, jako např, desinfekce bytů po nemocných, zemřelých, cizích státních příslušnících, kontaminovaných objektů apod.

HISTORIE

Už dávno, i mezi primitivními národy, se odedávna vyvíjely metody, zaměřené na zvýšení odolnosti člověka proti škodlivým vlivům a původcům infekcí. Byly to různé formy tabu a karantén, spalování a vykuřování. To dokazuje, že si lidé uvědomovali, že nejlepší ochranou proti nemocem je zábrana jejich šíření.
Základ moderní desinfekce položil německý lékař Erich v roce 1905 – 15. První desinfekční přípravky obsahovaly fenol. Karbolový zápach provázel nemocnice a vojenské lazarety. Dále se začala používat jodová tinktura, chloroform, kafr, alkohol, chlor, brom, amoniak, ozón atd.

DNES

V současné době nabývá desinfekce stále většího významu nejen ve zdravotnictví, ale i v ostatních oborech hospodářství – hlavně v potravinářských a zemědělských provozech. Má značný význam v boji proti vzniku a šíření přenosných nemocí.